Vzdech.

Josef Václav Sládek

Vzdech.
Než na počátku Bůh děl: Světlo buď! a slunci hvězdami se nebe mží, stoup’ za soumraku na zem Otec lží a svoje símě nasil v její hruď. I rostlo výš a výš, až odnikuď pro listí spletité a pro hloží tvář nebes nespatřit, – a odnoží se chytil pýr i v lidských srdcí rmuť. Tu z hloubí jedněch prsou stesknul vzdech a silou neznámou hned v orkán vzrost’, že zachvěl se strom smrti v kořenech a každý suk a každý letorost; a k nebi průlinou, jak strom se sklání, šla modlitba a k zemi slitování. 21

Kniha V zimním slunci (1897)
Autor Josef Václav Sládek

Další vydání

Vzdech. v knize Spisy básnické 2 (1907)