Vzdech.

Josef Václav Sládek

Než na počátku Bůh děl: Světlo buď! a slunci hvězdami se nebe mží, stoup’ za soumraku na zem Otec lží a svoje símě nasil v její hruď. I rostlo výš a výš, až odnikuď pro listí spletité a pro hloží tvář nebes nespatřit, – a odnoží se chytil pýr i v lidských srdcí rmuť. Tu z hloubí jedněch prsou stesknul vzdech a silou neznámou hned v orkán vzrost’, že zachvěl se strom smrti v kořenech a každý suk a každý letorost; a k nebi průlinou, jak strom se sklání, šla modlitba a k zemi slitování.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

969. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. Šel Adam s pole, znaven prací trudnou, (František Leubner)
  2. JITRO. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  3. VEČER. (Augustin Eugen Mužík)
  4. III. Já prosím. (Jan Vřesnický)
  5. MODLITBA. (Josef Václav Sládek)
  6. JE DRSNÝ KRAJ (Antonín Sova)
  7. VI. Nebe je všecko pokryto mraky, (Adolf Heyduk)
  8. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  9. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  10. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)