Jeseň.

Josef Václav Sládek

Klas odvežen a pokoseny trávy, však na rolích zas pučí oseň mladá a stkvěje se i přes šednoucí lada v chudobce pozdní rosy démant žhavý. Den jako z jara slunný, usmívavý: v tom větru ostrý van a listí padá a s mráčku, aniž kdo se toho nadá, sněhová vločka „Jeseň je!“ ti praví. Tak v životě. – Svou máme doma sklízi, však nedbáme, neb slunce mladých let nám ještě zlatí mnohý pozdní květ. Tu někdo řekne: Stár! – Sníh do zeleni. Je podzim; – květy tvé jsou lidem cizí; ty jdi, – zem čeká nové na osení.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

190. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V DNECH LISTOPADU. (Roman Hašek)
  2. TULÁCI. (Karel Červinka)
  3. None (Karel Babánek)
  4. VIII. Den, kdy tě nezřím, ne, to není den, (Antonín Klášterský)
  5. VCHOD ZAMLKLÝ LIST RÉVY OBEPÍNÁ... (Karel Babánek)
  6. V MLHÁCH. (František Taufer)
  7. PODZIM. (Karel Toman)
  8. Jeseň. (Antonín Sova)
  9. ANI NEVÍM... (Antonín Sova)
  10. A BYL TO PODZIM... (Antonín Klášterský)