Přání.

Josef Václav Sládek

S tím usmiř se, že přes tebe jde svět a již mu cizí práce tvá i snahy: až jako ty své budou končit dráhy, v svých snech ti opět začnou rozumět. Klid dělníku! – však práce musí v před a silných paží, nové potu vláhy vždy potřebují rodné žití svahy, chléb má-li růst a z krbů zář se chvět. Jen přál bych si, by hleděl k svému rovu, kdo oře hloub, jak v podvečerním tichu od pluhu rolník hledí ke hřbitovu, kde ten, kdo dřív tu oral, pohřben jest; a dí: „Též jeho pot mou zrosil líchu“ jak z oblohy se noří shluky hvězd.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

95. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HESLO (Josef Kalus)
  2. Práce. (Josef Václav Sládek)
  3. Polní květy. (Antonín Klášterský)
  4. Píseň. (A. K. Lešan)
  5. Píseň rozsévače. (Augustin Eugen Mužík)
  6. VIII. Chcem chléb svůj jísti v míru, bez zármutku, (Josef Václav Sládek)
  7. Při žni. (Adolf Heyduk)
  8. Česká bída. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Viaticum. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SEKÁČI. (Antonín Jaroslav Klose)