Mezi knihami.

Josef Václav Sládek

Byl podzimkový, šerý den a těžký stesk mi v duši leh’, tu náhle padl do oken svit slunečný a v řady kněh. Tak stály tady nehnutě, kmen podle kmenu, – duchů les, jímž jako orlí perutě se myšlenkový šelest nes’. A paprsk slunce na ně pad’ jak v starých dubů kořeny; ten tam byl stesk a nesoulad, já viděl prales vznešený. Ten lidstva velkých duchů bor, jak hledí ve svých myšlenkách tak nepoddajně v žití spor. A nesmrtelna dech jím táh’.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

439. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  2. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  3. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  5. I. Hvozd chimer. (Jaroslav Vrchlický)
  6. V lesní samotě. (Vojtěch Pakosta)
  7. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  8. 21. Jako chudý eremita (Vojtěch Pakosta)
  9. Cit stromů. (Antonín Sova)
  10. Pavouk. (Jaroslav Vrchlický)