Na hrobech české slávy.

Josef Václav Sládek

Na hrobech české slávy.
Na hrobech české slávy květ’ blín už dlouho dost, – teď vzhůru, české hlavy, je čas, by vavřín rost! Je čas, by vavřín zkvétal z těch zašlapaných lad, jak na skráň Žižka vplétal jej kdys a Poděbrad! Na hrobech české slávy už natruchleno dost, – je čas, by vstala z návy ta stará rekovnosť! Kde věky zněly stesky a meče trávil kaz, ať jednou staročesky to zahlaholí zas! A kde to znělo hranou, ať život omládá, – a muž odpoví ranou, kde rána dopadá. 9