V květnou neděli

Antonín Sova

Hleď v květnou neděli, kdy vítr čerstvě duje se octnout v polích sám. Tu srdce zpozoruje že louka zelená se, v jemné trávě kvítí se tiše probouzí a oči má a svítí. A kolem ořeší když jdeš, že jehněda pel na tvůj vsype šat, k té chvíli nevěda že teplo důvěrné již hřeje tolik zemi, v tom tichu teplých vln zříš život pod větvemi. A jako přikouzlen tvůj sluch kdes ve vysoku skřivana švehol objeví v jásavém toku, zrak vděčně opojen z těch prvních jarních květů, z oblaků proměnlivých zrychleného letu. Prsť voní černých brázd, vsi zblížily se k sobě jak v bílých plenkách k roběti vložené robě mateřskou rukou nevidnou a zdá se, ten je slyší, kdo za stromy z jich kouřů cítí, kterak dýší. Nejprudší pocit blaženství je v kráse prosté, když píseň skřivana v zázračný jásot vzroste, že vzbouzí brouky, trávy, strom a květ, hlas tiše perlivý, hlásného závratné nebes výše, snad vanem ztišený a s fialkovou vůní, pramenů crkotem se roní na výsluní...

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

532. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V tichu svátečním. (Vojtěch Pakosta)
  2. None (Adolf Heyduk)
  3. Hle, jaro jde... (Josef Kuchař)
  4. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  5. Tklivé doby. (Adolf Heyduk)
  6. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  7. JARO. (Josef Václav Sládek)
  8. Jarní (Xaver Dvořák)
  9. LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)