PRVNÍ POHLEDY

Antonín Sova

Objímám pohledy modřínovou alej, jíž se vracívám do drahého, zamilovaného místa, že voníc spojuje s bílou vsí les, že nahlíží až do oken hladíc větvemi květiny a dívčí obličeje. Zdravím hubené, staré, sedřené koně s boláky na těle, když táhnou dříví lesní cestou a z dáli slyším je přece zařehtat v prvním jarním slunci. Plže lesknoucího se po dešti pozdravuji, po vápenné skále lezoucího od rána téměř do večera, když urazil nesmírnou vzdálenost poutě svojí dráhy. Miluji vzkřik dětí vstříc mi skotačících, ty ozvěny rodičů, jich veselosti, jich trudu, jich práce a zbožnosti, jich bezbožecké krutosti, těch zázračných drobných odlitků duší a těl, krásnějších již, dokonalejších nositelů životů i smrtí. Nade vše miluji však nalezence rodného kraje rozechvívaje se tajemstvím jich, tak četných, tak odstrčených, protože vyvržených ze ztroskotaných vraků. Nejtemnější s největším se v nich objímá, ukryto dřímá v duši drobných a prostých dětí, něco, co stále brousí křivák na tebe, něco, co zpívá a touží do neznáma neb vysoko, ze sebe, nad tebe, za ves, k daleku, k věčnému, k mateřskému, k božskému, co mluví jim beze slov z očí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1274. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
ROZHRANÍ. (Antonín Sova)
Utrpení touhy. (Antonín Sova)
PAŘÍŽ. (Karel Toman)
TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
KE HŘBITOVU. (Xaver Dvořák)
Chvála selky (Stanislav Kostka Neumann)
MŮRA. (Antonín Sova)
LETNÍ SLUNOVRAT (Rudolf Medek)
Dar země. (František Taufer)