Ó lilje mystická, jež věčně otevírá

Xaver Dvořák

Ó lilje mystická, jež věčně otevírá svůj bílý, netýkaný květ; dech hnití pel a svěžest se všech stírá, jen před tvým zaráží se zpět. Schne život na dně poháru a zmírá, v němž rozkoše můj vypil ret, host příšerný jsem zůstal, až noc čirá mě volá odtud ven: pojď hned! V tmách hrobových, kde všecko setlí, jen ty svůj budeš zdvihat kalich světlý z mých ňader rozhlodaných stěn; má duše odhalena vyjde ven a vypuzena hnitím z tváři siné, pak na tvém květu bílém odpočine.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

644. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  3. JSEM KVĚT, jenž smrti žencem bude sťat, (Adolf Racek)
  4. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  5. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  6. ROMANCE. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Večery snivé... (Boleslav L. Černý)
  8. PRAMEN. (František Taufer)
  9. Idylla stezky. (Alois Škampa)
  10. SLOKY. (František Kvapil)