32. Domů se navrátila

Karel Babánek

Domů se navrátila životem zlomena, tu tíži neunesla mdlá její ramena. A v dívčím pokojíku tam z její mladých let po zašlém tesknilo vše, za okny voněl květ. Strom starý dosud díval se její do oken, hučela nocí řeka, když víčka míjel sen. Na stěně obraz visel – nad děcko zbloudilé, k ochraně anděl bílý tam vztáhl ruce své. Pod ním kdys, dítě ještě, své ruce spínala – tam domovem ztišená i teď usínala.

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

157. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  2. FINALE. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ANGELUS (Otokar Březina)
  4. STÍN. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VEČER A DUŠE (Otokar Fischer)
  6. BEZ VĚNA. (Antonín Klášterský)
  7. VE SPÍCÍM MĚSTĚ (Jan Opolský)
  8. POZDĚ K RÁNU. (Karel Babánek)
  9. Večer. (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Zbloudilé vlaštovice. (Jaroslav Vrchlický)