MASOPUST

Antonín Sova

Tu za alejemi třešní dýchá a svítí ves a stranou jak pro zimu šitý ji kožichem kryje les. Je před večerem šero, kdy růžoví náledí, jímž postavy v těžkých botách se šinou jak medvědi. Jsou lednová pole holá, ves světly se rozžíhá. Za okny s ocílkou řezník zkrvácen pobíhá. A sedlák i čeleď cítí vřít oheň v útrobách, jak vepři září zrudlí visejí na skobách. A mládež ve velké síni se točí dokola, – tu divoce někdo zavýskne a do tmy zavolá. Až hřbitov se ozve tím tichý „na větrníku“ zván, jenž do všech končin světa je roznášen, rozvíván. Tu všichni dřímají tiše, květiny rostou jim z úst, kdož divoce dotančili svůj poslední masopust. Kdo hřbitovním vrátkům se vyhnul, to rota tuláků je, co v město šla hledat si práci a v kořalnách ponocuje. A věrné a poctivé holky, jež ve službách sestárnou a scvrknou se sezdány s chlapy, neb s chrchlavou továrnou. Leč všichni, co neumřeli, neb věrně zůstali tu, se točí a k sobě tisknou v tom žhnoucím pocitu, co hrnce bublají plné důvěrně z poklopů a masopustem to voní od podlahy ke stropu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

honza, honzík, kabela, máma, pec, buchta, vrchní, janek, sedlák, rychtář

145. báseň z celkových 159

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BĚLOUŠKOVÉ. (Antonín Klášterský)
  2. PO ČAROSTŘELCI. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  3. XII. Král Honza a smrť. (Ladislav Quis)
  4. LHOTSKÁ. (Bohumil Adámek)
  5. Medvěd. (Karel Alois Vinařický)
  6. VII. Že šedivím, praví váš veselý smích? (Jan Neruda)
  7. PROBUZENÍ (František Serafínský Procházka)
  8. BEZ RÝMŮ. (Jaroslav Goll)
  9. báseň bez názvu (Ladislav Quis)
  10. XLVII. VRCHNÍ Z KOZLOVA. (František Ladislav Čelakovský)