Teď na kost kdy tuhnou cesty, bude se mi zdát,
že musím sám projít světem, co nezřel jsem, uhlídat,
a koho jsem míjel, navštívit, koho jsem neobjal,
utěšit aspoň slovem, mne neklid chodce jal.
Teď v noci se zdá mi o cestách kolem luk porosených,
kdy hospůdky míjejí, lesy tmavnou a v polích vykosených
zřím podoby mužů, jich slyším hlasy i líbezných žen,
je společně se mnou zřím míjet v jich hovory pohřížen,
že vítám se s nimi i loučím, touhou po dálkách hoře,
kdes na verandách hotelů, v zeleni poblíž moře,
pak ztrácím se záhy, neb zdá se mi, zaklet nehnout se z místa,
dál ve snu že kráčet musím, jako somnambulista.
A cítím svěžest chůze a rosných, chladných sprch,
jdu údolí za údolím a za vrchem vrch,
tu hvozdem se vláčím ve vlhku pramenů, hub a mechů,
tu nejslunnějšími se plahočím poli, ždám strom a střechu,
tu po schodech nejvyšších věží se šplhám až k makovici,
na gotických chrámů oblouky, chrlíce zívající,
tu slézám tisíce schodů vyhloubených v skály,
kde troglodyti se s ženami na zádech šplhávali,
nic nemožno už mi není a přesladkou hrůzou unaven,
čím chorobou víc jsem spoután, tím vášnivěj kráčí můj sen.
Jdu po dlažbách měst, jež dosud jsem na mapách světů čet
a přes potoky skáču, řek přebrodím bezpočet,
tu klášter jde se mnou, tu hrad, jejž podědil dvořenín,
pak mírných a ubohých světců žehnající stín,
všech kostelů baňatých vížek a kapliček na výších,
a tisíce chalup, vsí bílých a polí nejtišších.
Mně krásně je, takový sen když k smrti mne unaví,
a lehká myšlenka přilétne, zaklepe u hlavy;
mne políbí někdo a obejme někdo beze slova,
že slyším, co neslýchám, vidím,co nezřel jsem, narozen znova.
Ba někdy se ocitám takové líbezné ve výši,
to ze země ve svět jiný jsem přišel nejtišší,
tu lučiny svěží zřím, zelené, nebe se klene
až v nekonečno, zvláštní milostí posvěcené,
neb dávno zemřelé děti zřím hrát si se zlatými míči,
blíž matek svých, mezi pomněnkami a petrklíči
a tu se mi zdá, že mi pod nohou míjí oblaka,
tu o vítr opřen jdu v dál, tu o peruť, o ptáka,
či andělská křídla to jsou a ta bdí nade mnou
svou všudypřítomností dětskou a tajemnou?