Úryvek pohádky.

Antonín Sova

Lesní buky a jezero hluboké, tiché jezero, chaloupka z došků u něho, slunce tam doutná v mechu. Větry rovinou táhnou od moře podzimních krajů, větry rovinou táhnou přes hlavy slunečnic zlatých. Větry rovinou táhnou, ach, a pobřeží svítí, pobřeží svítí a pastýř vysoko v salaši píská. Tady jsme žili se svou Vysněnou, zdá se, že věky, po jejím odchodu smutno, po jejím odchodu pusto. Cítím dnes dosud vůni po ní, že odešla v čas, že se tak ohlédla diskretně, schýlila dlouhé brvy, a že tak přitiskla prudce k vypuklým ňadrům ruce... Smutné teď jezero, smutné a zelené pod měsícem, chaloupka na ploché rovině mezi lesními buky, Černě žíhaná louka nekonečnými stíny!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

561. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Země. (Julius Zeyer)
  2. Podobenství. (Svatopluk Čech)
  3. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  4. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  5. POHÁDKA O KVĚTU ŠTĚSTÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Jezero. (Herma Pilbauerová)
  7. 15. Hluboko na dně jezera (Josef Kuchař)
  8. VEČER NA LUGANU. (Antonín Klášterský)
  9. ZÁTOKA. (František Kvapil)
  10. ŠKEBLE. (Otakar Mokrý)