Sloky.

Antonín Sova

Kdys touhou jsem umíral, aby můj zpěv zněl ospalým údolím, přes věže táh s orli a s večera v samotách hasnul, by dítě i žena i muž v něm cítili vzkypěný život dnů vzácných, jež stvořit by mohly Ostrovy nejblaženějších. V mém zpěvu však, v nejnižších strunách bolestí zazněly bouře, že bytosti dole se chvěly jak zraněná zvířata smutkem; pak nikdy již k tanci a k radostem v nejvyšší nebil jsem struny, jen tomu, kdo přicházel ze samot Snů, jen tomu jsem zpíval. Jsem vděčen, že nepřišli zbožňovat to, co jsem zpíval. Jsem vděčen, že vzdálen jsem všeho. Mé zahrady zůstaly zamčeny, a květy neutrženy a louky nepošlapány, vždy čerstvé, vždy s jasným a podzimním, vysokým, světelným nebem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1288. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Návrat (Rudolf Medek)
  2. TISÍCE SRDCÍ PĚLO V SRDCI TVÉM (Otokar Březina)
  3. NÁDRAŽNÍ SVĚTLA. (František Taufer)
  4. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  5. Pozdrav bouřlivé noci. (Antonín Sova)
  6. UCHVATITEL. (František Taufer)
  7. PÍSEŇ O VĚRNÝCH PRŮVODCÍCH (Antonín Sova)
  8. MODLITBA ZA MRTVÉ (Viktor Dyk)
  9. Variace předešlé myšlénky. (Antonín Sova)
  10. Utrpení touhy. (Antonín Sova)