Kosmická pouť.

Antonín Sova

Šel Člověk, píseň kosmem vyzpíval o ztrátách svých a o svých nadějích, nad Městy večer pozdních věků plál a v Moře padal na pěn mrtvý sníh. Týž byl to zpěv, týž dávný byl to hlas jak v pravěku se z jeho rtů již zdvih', v něm Satan s Kristem, Noc a Slunce jas, v něm orlí vzkřek, – hrdliček měkký smích. Šílenství vražd i krutost brutalit, smích záští, bitev řev a kvílení a zas dny pokání a ztišení. Zas šťasten nebyl, jak dřív nebýval... Dnem, nocí šel a ruce zemdlené vstříc novému Království rozpínal...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1600. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BOJOVNÍK. (František Taufer)
  2. Neslyšitelná píseň krve, (Růžena Jesenská)
  3. Smutek Satanův. (Antonín Sova)
  4. Němé setkání. (Otokar Březina)
  5. PÍSEŇ STOLETÍ. (František Serafínský Procházka)
  6. NA ŠIRÉ PLÁNI. (Růžena Jesenská)
  7. Ty měkké melodie... (Julius Alois Koráb)
  8. CESTY ZLÁKANÝCH PRACOVNÍKŮ. (Antonín Sova)
  9. Snad potom... (Otokar Březina)
  10. Závist. (Milan Fučík)