BOJOVNÍK.

František Taufer

A zmlká píseň jako slabodechá, hovorem bouřných větrův umlčena. Kdo zpíval, bázliv je a harfy nechá, zaslechnuv zavolání svého jména. A naslouchající, jimž kynula zde těcha, hlas viny slyšeli, jež, nepomstěna, nad rozlohami plání s větrem spěchá, úpí na nádvořích a v chodbách sténá. A když již hlasy tajuplné pozmíraly, tu rozešli se, bázliví, a ještě v dáli domyslet nemohli té hrůzy příčin. Jen on sám, vědom svého boje, znaven, však nezničen, pro písně svoje šel nabrat dechu do svých tišin.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

741. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ty měkké melodie... (Julius Alois Koráb)
  2. NA ŠIRÉ PLÁNI. (Růžena Jesenská)
  3. UMŘELA LUNA. (Růžena Jesenská)
  4. Kosmická pouť. (Antonín Sova)
  5. TISÍCE SRDCÍ PĚLO V SRDCI TVÉM (Otokar Březina)
  6. K. KOVAŘOVIC. (František Serafínský Procházka)
  7. UCHVATITEL. (František Taufer)
  8. NÁDRAŽNÍ SVĚTLA. (František Taufer)
  9. ELEGlE (Rudolf Medek)
  10. PÍSEŇ FONTANY. (Antonín Klášterský)