Smutek Satanův.

Antonín Sova

Pustá noc táhla krajinu svou černou v splynulých stínech pod zarudlým nebem, co Satan nad bahnisky mrtvých Samot se snášel rozpjatý a temně fosforečný, hrozný a mlčenlivý. V daleku života odlesk mlnný hořel nad tichem bílých Měst, požívačných Měst. Tam bujně trilkovala pouliční píseň dneška, mísíc se s rozraženými vzkřeky zoufalé úzkosti, s hukotem černého, nesmírného Moře věčné a nekonečné Bídy... V zamyšlení Satan pohlížel bezhvězdnou dálkou. Smutek hlodal v něm, neb umdlel již u vymýšlení Zla. Dávno dokonán, dávno poslední jeho Triumf. Poslední jeho Triumf! To nebylo tehdy, kdy seštval člověčenstvo vraždit se pro víru Ukřižovaného, ani tehdy, kdy hroudami zlata zatarasil cesty Ubohých k Mocným, ale jen jednou vykvetl v tvůrčí chvíli Negace, Vzdoru největší jeho Triumf: V nízké Ženě kdy vzbudil nenávist k Duši, k Duši, jež silnou být chtěla, objímat Dálky, v záhadách Tajemství postřehnout oddech Boha, najít jej posléz a spojit se navždy s ním proti Němu, proti Němu, Satanu... To byl jeho Triumf, největší Triumf tenkráte. Ba učinil slabým navždy svého nepřítele s věčně zaťatou pěstí, smutného Muže, a bázliv před jeho rozžhavenou Duší zachechtal se teprve pln jistoty, když podařilo se mu tenkráte usláblou, zničenou, připoutat ji navždy, otrockou láskou pokořit ji před tělem Ženy a otrávit ji Prázdnotou její krásy, když viděl ji přissát se na bílém hrdle Ženy s Resignací pozvolného umírání a hasnout u jejích nahých boků jako jepici před západem slunce. A to byl jeho poslední, největší Triumf.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

469. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SEN O ZÁSTUPU ZOUFAJÍCÍCH (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Vzkříšení. (Xaver Dvořák)
  3. Kosmická pouť. (Antonín Sova)
  4. SLUNCE VYŠLO! (Karel Boromejský Hájek)
  5. NOC. (Karel Babánek)
  6. SORDINY (Hermor Lilia)
  7. NA ŠIRÉ PLÁNI. (Růžena Jesenská)
  8. MORAVA. (Josef Holý)
  9. Jízdou (Antonín Sova)
  10. Závist. (Milan Fučík)