CO JSEM VYCÍTIL Z KVĚTŮ PETRKLÍČE

Antonín Sova

Octly se vskutku v ruce mé ty zlaté petrklíče? Kam, kam teď spolu půjdeme, mé jaro, kouzelníče? Z přivřených krčem puklý hlas se temně-jasnou nocí třás’. V mé ruce petrklíčů pár odstínů oranžových po nesmyslné hudbě jar, po touhách volá nových, po prostoru, jenž netísní, po barvě, smíchu, po písni. Jak z barkaroly Musseta pozadí tmavé řeky temnými stromy vykvétá, šept hvězd, jenž chví se měkký, jak z barkaroly blouznivé a mandolinou zvonivé. O chodcích mluví ulice, o somnambulních láskách, jež v snách se k sobě tulíce jdou v ztajených svých maskách. O prvních touhách bláznivých a smutných očích žárlivých. O loďkách s vesly modrými lká vody zrcadlení, o tanci s elfy bosými palouků stříbrné chvění, o něčem krásném, rozkvetlém a do tmy roků rozlétlém. I hodin příliš jasný zvuk zní časů stříbrnou dálí, kdy nedočkavě z drahých ruk jsme celé štěstí brali, tak mnoho štěstí z bílých ruk a tolik zla a tolik muk.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

426. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. V zlatém dešti. (Jaroslav Vrchlický)
  3. DOMOV (Božena Benešová)
  4. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. ŽÁR POLEDNE (Antonín Macek)
  6. Se složenými vesly (Stanislav Kostka Neumann)
  7. JARNÍ VEČER. (Adolf Červinka)
  8. Kam rád chodím. (Alois Škampa)
  9. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  10. PODZIMNÍ SKIZZA. (Jan Spáčil-Žeranovský)