SVÁTEK PRÝŠTÍCÍ MÍZY

Antonín Sova

Nad obzorem světla je tolik, až v jiné se přelévá kraje a za lesy temně modré svítí na dálkách. Jak v zelených pupencích zkvetly křehké a mladé háje ve vanem rozdýchaných mhách. Jak sasanky sněží v zeleni a podléštky modře hledí na břízy a kleny a na lísky, jak z borové kůry, zarudlé mědi se sluncem taví penízky. Je svátek mízy... A u chalup housata naivní, žlutá nad kopřivou rozsekanou se lačně batolí, z cest vůně v dál mizí a jako touhou ovanutá se třešeň zachvívá na poli. Bez šedivých barev odříkání a ztrnulých ritů kraj hýří svěžími barvami. A slunce v svém nejkovovějším svitu rozkvétá nad námi. A jakoby hudci a pištci kráčeli dálkami kdesi a prapory vlající vály a tanec neustál, tak všecka se pole a vody a pastviny plnily, lesy, tím úžasem, jímž se dnes každý smál, a ústa k medu bříz jak do kůry každý říz’ se přissávaly bez konce, v trav hroty až kanuly krůpěje, srkal je blažený hmyz a bzučel a bzučel tenounce. Tak jasnou oblohou pluly a lehké se mráčky hnuly, jak závoje jemné když čelo odestrou, a z údolí, slavnost kde byla, se nesly hlasy z důlí, jež jedinou radostí mluví a tráví se vášní a vrou, k nim rytmem zněl kovářův perlík a za vodou hučící zvony, zpěv dětí jak chorovod, smích píšťal, dud korových pláč a nepostřehnuté tóny, kdy lesních se duchů ozývá rod. Jdou milenci za jitra do hájů probuzeni vůní, jdou vzbuzeni smyslností míz, jež prýštět chtí. A obejmou se, stíny stlumeném na výsluní. ret rtu se nespustí a dlouze uchytí. V mdlém večeru, hasnoucím, pobledlí ohlížet se musí za mizícím v mlze svátkem vyprýštěných míz. A nebude litovat nikdy vlas milenčin borově rusý, že ustlal tomu, jenž vzbudil v ní prudkou vášeň kdys.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kovadlina, perlík, kovář, kladivo, kovárna, železo, bušit, kovat, výheň, měch

210. báseň z celkových 282

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOMA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. JITŘNÍ MODLITBA... (Antonín Sova)
  3. báseň bez názvu (Svatopluk Čech)
  4. Kukaččino volání (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Tubalkain. (Vilém Bitnar)
  6. SLÉVÁRNY V NOCI. (Antonín Sova)
  7. XLV. Noc! (Adolf Heyduk)
  8. báseň bez názvu (Č. Folklor)
  9. Ohnivý muž. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Rýč a pluh. (Adolf Heyduk)