HÁJ

Antonín Sova

Znám každý strom tu. Zde můj otec kdysi stál, zde matka moje... Ó, jak smutně tesknící jsou odtud oči drobných oken, v mlžnou dál kterými svítí ves, jen ztěžka měnící v černavých sosnách dole mlčící svůj žal. Teď úzkost noci stiskla vše... I háj se stměl, a se všech stromů vlhnoucí se ronil dech. Zhořklými tóny soumrak srdce rozzvučel, šerými světly hladil kořeny a mech. A jeho uhasnutím pohřeb vášní pěl. Vyrudlé šero barev teskně podzimních tmou mlčky hasne, jenom měsíc rozsvěcí průseky šeré, jakby chladný padv sníh a dávná tajemství vstoupila na věci; a zdá se ti, svět roste v těchto tajemstvích. A v úzkostné tvé srdce hlasů šelesty zanáší vítr, dávno mrtvé po hlase, jak cudnou bázeň bloudící kdys nevěsty, s milence rukou, sklouzající na pase. A jak plod zralý, prosí cos: „vem’“, u cesty. Jak plaší milenci let dávných šli by tu v tom kroji rodičů ze starých pastelů, hlas vyhaslý, krev srdcí vášní vypitu, s úžasným tajemstvím budoucích manželů, – tak pláchnou stíny tu měsíčném při svitu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

174. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V.   VYPRÁVĚNÍ PO KRÁSNÉ NOCI. (Richard Weiner)
  2. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  3. Mythus duše. (Otokar Březina)
  4. MARNOTRATNÝ SYN (Rudolf Medek)
  5. Píseň člověka. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. ČERVNOVÁ NOC (Stanislav Kostka Neumann)
  7. Podzim mládí. (František Sís)
  8. Den výroční. (Otokar Březina)
  9. Očekávání. (Bohuslav Květ)
  10. Moje matka. (Otokar Březina)