PODZIMNÍ

Antonín Sova

Již svadly květy a sežlout list(Na) a s kašta to sprchávalo prá(Na) Však obzor se k zemi chýlil čist(Na) jak milenec k mrou hla(Na) Ne na poli nezbyl ani klas(Na) a jeřáb ru svítil rovnou (Na) Z kovárny duněl ráz a ráz(Na) a nad studnou se dívky smály(Na) Kdes nemoc hrálo si s psem(Na) a slunce v klín štědře mu zlato (Na) Ze zahrad ze zahrad voněl sem(Na) keř na sežlout po zdi se pla(Na) Náš topol vichry je nachýlen(Na) list vr na dubo vrata(Na) Hřeb reza na stě opuštěn(Na) klec dávno v jizbu teplou sňata(Na) Po lis měkce oráč jel(Na) když z po unaven se vracel(Na) I pták jenž zpožděn v krutém mrazu mřel(Na) vždy měkce pad když v hloub se cel(Na)

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

449. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PRVNÍ JARO. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  2. Ballada o Andělce. (Antonín Sova)
  3. Zrcadla parku. (Alois Škampa)
  4. SONET HRADECKÝ. (Adolf Červinka)
  5. ZLATÝ PTÁK. (Antonín Klášterský)
  6. VEČERNÍ STÍNY. (Louis Křikava)
  7. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  8. None (Karel Leger)
  9. OTEVŘENÉ VEŘEJE POZNÁNÍ. (Antonín Sova)
  10. Sonet z vesnice. (Josef Svatopluk Machar)