báseň bez názvu

Antonín Sova

To jenž jsi keř udeřil můj rod hrabi Starče(Na) sesuro ješit To nad samým hrobem(Na) bastarde Zpupnosti římských caesa a těz Germanie(Na) to slavomamem zaslepe Starče(Na) zpívám vzteklou seň Barbara úderem kopyt probuzeho(Na) Kovomi ranami(Na) s opovržením biju ve tvou svraščelou tvář(Na) bestiál fanatiku ukrutného sařství(Na) v tvé zkorna spánky biju v odu Neronovské pysky biju(Na) pokry nou bezmocho vzteku(Na) Rozum tedy našel jsi v rozvalinách Říma(Na) jenž chce teď skupovat jateč maso(Na) a třískat do lebek spoutaných a přemožených o(Na) Pro tvé sjednoce Imperium pokořit hordy otro(Na) kte rád dals v triumfálném průvodu zdepta(Na) pokoře římskými caesary hordy otro(Na) jež možno přetvořit v prodaj žoldře k služ Imperia(Na) Zpup hlasateli otroctví(Na) le nevidíš než na rozkvet Vrcholy svo Vlasti(Na) a všecko ostatní cynicky toužíš rozšlapat(Na) lečmi vozy Dobyvate(Na) surovou jejich nohou(Na) Teď po triumfech lečných tvého Imperia(Na) zachtělo se ti ostatní Evropu pokořovat(Na) pokořovat pokořovat bíd pokořovat(Na) k anekto vyhlédnu otroky hnůj k omlaze(Na) sehnat do triumfálho průvodu jako zvěř(Na) a z domnělých barba nalati Žoldřů(Na) Imperia tvého nenasytho Imperia(Na) Ale již jednou dávno(Na) nepřijavše rozměkho rozumu tvého Luthera(Na) refortora klidu spokoje tloustnoucích měšťá(Na) plocích ti s bohabojmi samicemi(Na) Svobodu potlačucích(Na) nepřime ani tvého suroho senilho Rozumu(Na) On nehoří pro naši ani všelidskou Bolest(Na) V něm ne čistoty umříti za své přesvědče(Na) V něm ne vzplanu váš Mučedka Kostnicho(Na) A proto sesuro Starče(Na) ve službách znásilňuho Imperia sešedi(Na) jehož plochému Rozumu jsou skryta Mysteria utlačených Duší(Na) co ti teď platna tvoje da a tvoje ctihod šediny(Na) Tvůj ubo Rozum nepochopil světla Spravedlnosti(Na) ni rozkoše sebeurče Omladlých ro(Na) nepochopil že Sta Kultura nesmí zotročovat(Na) li hřát a svítit(Na) a ne li ti jen krutou a ží(Na) obrovskou kou galejho otroka(Na) Co platny ti ctihod šediny když žvatláš senil fráse(Na) Starče sto nad hrobem(Na) když zapomněls hlásat Usmíře a Lidskost(Na) zhynu Nadvlád a ští(Na) když zapomněls usmířit se světem křehkou svou Bytost(Na) a ukončit Modlitbou všeobrodho soucitu(Na) Co platny ti ctihod šediny když sloužíš Tmě(Na) v do kdy hlado všelidskou boles Miliony otro(Na) a tlukou na brány obroze(Na) když ulicemi starých Měst projíž Bezvlá Duší(Na) smě se tvému sařství(Na) když z utlačených otro všech kast a všech ro(Na) jiskří se prv pochod Lidskosti(Na) tak prá jak ze středu Barba nažených na ly Neronovy(Na) vyřilo světlo křesťanství(Na) Ony nad tvým hrobem kte si zapamatu vnuci(Na) budou svítit pochod žha do tvých slepých očí(Na) a obnaží tvá slova v nichž spečetěn úpadek tvé raçy(Na) dříve však s krvavou ží(Na) vyrostlou na smutném poli zdepta Přítomnosti(Na) přicházím na pokraj tvého hrobu(Na) a zím ji za Tebou Starče despotický(Na) aby lila zatrpklou drtivou palčivou (Na)

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

61. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Padlý triumfátor. (Emanuel z Čenkova)
  2. I. Ve struny bouřím, slyšte moji píseň, (Rudolf Pokorný)
  3. UMĚLEC ODPOVÍDÁ: (Antonín Klášterský)
  4. MOJE PRAHA. (Emanuel Čenkov)
  5. Mé písně. (František Cajthaml-Liberté)
  6. J. S. Macharovi. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Paříž. (Emanuel z Čenkova)
  8. V PŘEDMĚSTSKÉM CIRKU. (Karel Mašek)
  9. TOM. CANNIZZAROVI, když mi poslal fotografii výbuchu Aetny. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Šibenice, vraždy, satanáš! (Josef Holý)