Cestou.

Antonín Sova

Když stíny dlouhé s listoví se třesou do vlhkých cest a vše spí v lázni parné, je sladko bloudit, kam tě nohy nesou pod modrým nebem, jež tak jednotvárné nad krajiny se rozprostírá ztichlé. A stromů skupiny a strání svahy a potoky se vystřídají rychle, i výspy černé, točící se dráhy. Neznámou projdeš vsí, kde angrešt voní. – Sem se zajícem střeleným jdou lovci, a z úvozu, kam sosny větve kloní, se v prachu vleče vlnivý řad ovcí.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

61. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Silnice. (Antonín Klášterský)
  3. Krásný večer. (Alois Škampa)
  4. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  5. Noc. (Antonín Klášterský)
  6. DOMOV (Božena Benešová)
  7. SKLON STROMU (Hermor Lilia)
  8. VZKŘÍŠENÍ NA VSI. (Antonín Klášterský)
  9. Krajina v modři. (Jiří Karásek)
  10. XLIII. Před noční bouří v lese. (Jaroslav Vrchlický)