NOVÉ ZRODY

Antonín Sova

Tady v těch domech kolébky stály, těch, k nimž světové písně už zalehaly o nové lásce, jež spojí všecka srdce i ruce. Odtud vyjdou dobývati svět láskou ti, kdož prudce zatouží po zbratření a po poznání všeho, duše když svět ještě dělí zlatem nebo bídou, aby se zúčastnili dění zázračného. Ti, kdož tu zbudou zas, vtlačí se v kout čtyř svých stěn a uváznou navždy svými těly, zvyknou si na drsnou příchut země, na dobrodružnou pout nikdy se neodváží za těmi dobyvateli. Ale svým dětem řeknou zas o odvážných těch, o zmizelých, a ti, když odervou se a pustí se také světem v pochodech nekonečných, v plavbách smělých, z nových svých výbojů, z nových svých sídel a z nového štěstí pošlou svých vzkazů holubice. A zelené ratolesti.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1031. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ó, ŠKODA LÁSKY! (Antonín Klášterský)
  2. XV. V roztoužení. (Xaver Dvořák)
  3. Jitrem (Antonín Sova)
  4. ROZSÉVAČ LIDSTVÍ (Antonín Sova)
  5. XIII. (Xaver Dvořák)
  6. Píseň touhy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. STAVITELÉ CHRÁMU (Otokar Březina)
  8. PÍSEŇ (Rudolf Medek)
  9. V SOUMRAKU (Rudolf Medek)
  10. Kdo pozvedl mě k Slunci do závrati (Růžena Jesenská)