KE STÉMU VÝROČÍ OTCOVÝCH NAROZENIN

Antonín Sova

Stařenka neznámá kdys dávno, před léty mi po své vnučce vzkázala: že znala mého otce, když byl mlád, když louky byly květy posety. A na Vimperk zda vzpomíná si rád? I na ni, maličkou, když hrávala s ním na klavír, když bavíval se s ní v rodině sudích patriarchální? Aj! Hle! To pozdrav teplý života. Snad první lásky nevinnost a dobrota? To byla doba vrkočů a krinolin a zvláštních poklon, kdy byl život hrán, Haydn a Mozart, dua violin, německých rodin lesk, divertissement, a doba výletů za vody, za hory, až na Boubínské pralesy, až do jezerních krás a Lenory v tanečním kroku jako na plesy. Aj! Hle! To pozdrav teplý života, snad první lásky nevinnost a dobrota? To synům nevyzradí otcové, co o nich vědí dávné stařenky, ba nikdy na vycházkách po kraji v důvěrné chvíli božíhodové, když po práci vsi tiše dýchají modravým dýmem družné myšlenky, mi neřek' slova, zavřel v hrobku dní tajemství mládí diskretní. Až před smrtí, snad v umíněném snu mluvíval o Šumavě, mládí svém a byl by rád se rozejel tam hned v obdivu jakéms jásavém a jak by o něčem chtěl vyprávět, co milé bylo mu, co na čele a v tváři skládalo mu vrásky veselé. Vzpomínám všeho letos, otče, dnes. Je stých tvých narozenin výročí, a je mi tak, že spolu jdem a les nám u pat šumí. V dálce vyskočí kdes za obzorem ves a blýskne věž. Pak večer měsíc stříbrem prosívá v kořenech cestu, noc kdy chladívá a při návratu tma, jen žhavé blíž doutníků našich jiskry, jako potmě smích. Již z lesa vycházíme, blízcí cíle již, neb ze všech statků štěkot psů se zdvih’. Těch sto let pohlceno do hodiny, dne, zmizelo v ohromnosti věčna bezedné.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

425. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Facír. (Ladislav Quis)
  2. AMOR. (Irma Geisslová)
  3. ZAJÍC (Jan Opolský)
  4. PARABOLA O ZTRACENÉM SYNU. (Roman Hašek)
  5. ŽIŽKOVSKÉ DĚTI. (Louis Křikava)
  6. LXIII. Přirozená veské děvy krása (František Jaroslav Kamenický)
  7. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  8. 12. Letěly koroptve plaché (Karel Hynek Mácha)
  9. 3. Bez románů. (Jan Karafiát)
  10. NA MÝTI. (Eliška Krásnohorská)