BOŽENA NĚMCOVÁ

Antonín Sova

Ty, nejlíbeznější jsi byla náš rozvitý květ, ó družná vyprávěčko, jež odělas v prostou vše krásu. Byl harmonický ti zemského společenství svět, jak za lidským srdcem jsi šla a po lidském hlasu. A poupě, žes poznala život již, který mění sny v starost pouhou a v plahočení, tak jasně a plasticky svoje jsi stvořila lidi. Tvá „Babička“ byla nám všechněm babičkou životem, pohádkami, tou svěžestí práce mladičkou, že duševní zrak ji tak jasně před sebou vidí. Ty, nejlíbeznější náš květe! Tě zašláply nohy, jež chodily za svými hříchy! Ty, nejkrásnější světe! Zda ještě i dnes bys tu našla pokrytecké dámy, jež hádaly by se o tvou ctnost a z pýchy, by házely tě kams navždy do odsudků jámy, tě, bohatou žebračku, která bylas náš nejkrásnější květ, tě, Illuse, krášlící radostmi strašně smutný svět? Na úhoru manželství kvetoucí, zda našla bys opět štvaného muže a hladové ptactvo, své děti, vždy starostná, dnešní a malé jak proměnit nakonec v dobré jen všecko a v žádoucí?... Ale... můj bože... zda našla bys dobré též přátele, ty přátele, kteří by vydávat chtěli zas knihy tvé zlaté a zlato ti dávali za ně, ne chvály pouze klaté, když v rakev už kladli tě a když andělé ti zpívali poblíž úmrtního lože?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

167. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Na Hradečanky. (Karel Sudimír Šnajdr)
  3. Ba je tu v světě radostí, (Rudolf Mayer)
  4. FRANTIŠEK ŠEBELE. (Karel Mašek)
  5. PAMÁTCE BOŽENY NĚMCOVÉ (Viktor Dyk)
  6. Zpívám zas – a tedy opět žiji, (Vladimír Frída)
  7. XXXVI.   Aj, tamhle dřímavých jiskerek, (Jan Neruda)
  8. 3 Tys plakala, že jsem Ti kdys (Josef Barák)
  9. XLV. Zpíval tesař a bral míru (Vítězslav Hálek)
  10. A slunce zapadalo! (Adolf Heyduk)