BALLADA IRONICKÁ O TŘECH VYHOSTĚNCÍCH.

Antonín Sova

Tři synové tak zvaných slavných otců(Na) a nevychovaní nezvedenci(Na) vlast musili opustit náhle(Na) A nezbylo pohany na otců věnci(Na) i ztajeno pohoršení chodců(Na) na národa roli zprahlé(Na) A jeden z těch synků vyloděn v doku(Na) na březích Nového Světa(Na) se v potácivém kams ubírá kroku(Na) a učí se léta a léta(Na) jak na vlastních nohou se stojí(Na) co uchopit rukou svojí(Na) co urvat v zoufalém boji(Na) proč žíti proč bolest míti(Na) proč radostně po práci výti(Na) tu drsnou svobody sloku(Na) A druhý z těch synků v šatě režném(Na) u obchodních domů tam denně stojí(Na) A vozíky strká stud v oku něžném(Na) však ještě se drsného života bojí(Na) Ne neboj se mluví obrovský dům(Na) i vozíků rachot i lidí tlum(Na) per písařských skřípot a jeřábů řinčení(Na) v tvém dolaru příštího zdaru je klíčení(Na) I zpívali kladky štěstí i kletbu(Na) dny porobení a šťastných dnů setbu(Na) Zem podivných možností může zkvésti(Na) a bídným přinésti ratolesti(Na) A třetí z těch synků nevím sám(Na) až k plemenům zváben jež cizí(Na) v jich sedával stanech a naivním hrám(Na) jich naslouchal prosté a ryzí(Na) že prohřály jeho srdce zas(Na) poušť veliká nekonečná(Na) lví sesilovala kdes k ránu hlas(Na) a v něm cos jak slunce věčna(Na) to štěstí toulavé sedalo(Na) nad dálnými řekami zvedalo(Na) prst kývajíc pralesů květinami(Na) a tajemnými pamp drahokamy(Na) Jen tak zvaní slavní tři otcové(Na) dál morálku kážou nám doktrín svých(Na) Jich theoriím ty okove(Na) ty otroctví pliješ v líc hrozný smích(Na) Co synům svým nedali po roky(Na) to v oproštění lze nalézt jen(Na) Nač dělat svých myšlenek otroky(Na) když Život má slovo Slunce a Den(Na)

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

372. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Doslov památného dne. (Viktor Dyk)
  2. None (Stanislav Mráz)
  3. Ranní modlitba. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Kdys Cadmos s býkem, s sylfou ty v potkání... (Stanislav Mráz)
  5. 64. Času krása. (Jan Slavomír Tomíček)
  6. POHÁDKA Z NAŠÍ VESNICE (Viktor Dyk)
  7. Je mrtvá příroda, kde ty zříš žití... (Stanislav Mráz)
  8. None (Stanislav Mráz)
  9. None (Stanislav Mráz)
  10. Z kojence Aspasií... (Stanislav Mráz)