XLVI. Moje srdce.

Xaver Dvořák

Moje srdce Tvoje vása, v ní Ty sladký květ; moje duše Tebou stůně, neopusť jí hned. Opojena Tvojí vůní po Tobě se pne; láska Tvoje proniká ji víc den ode dne. Zapomněla rozkoší všech bázní tesklivá; v bílé roucho milosti Tvé jen se odívá. Samotářka ve svém těle, vzpomínkou se chví na Tvé, Kriste, liliové věčné království. Umdlena je řadou roků, dni jsou tíhou též; po břehu se dívá věčném, kde Ty panuješ. Naslouchá v dál, zda tím tichem hlas Tvůj sladce vzní; a vše bolesti Tvé jsou jí posli líbezní.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

647. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V mou lásku, rcete zahleděné víly, (Adolf Racek)
  2. Sen lásky. (Josef Václav Sládek)
  3. XII. (Xaver Dvořák)
  4. PO ZÁPADU. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SVĚTLO V DUŠI. (Adolf Červinka)
  6. Rychnovu nad Kněžnou do památníku. (Josef Kuchař)
  7. SAURE TAGE – FROHE FESTE (Jiří Mahen)
  8. POSLEDNÍ PŘÁNÍ. (Otakar Auředníček)
  9. PRINCEZNA (Alfons Breska)
  10. Ve skalách pěšina... (Rudolf Richard Hofmeister)