XII.

Xaver Dvořák

Ty stánek můj jsi, v Tobě odpočinu, zde pěstí krvavou se chytnout nech, můj život bouře byl a Ty’s můj břeh, zde hlavu složím v mateřském jak klínu. Tvé Milosrdí zastřelo mou vinu, Ty vidíš úzkost jen v mých pohledech a cítíš na Svém srdce mého spěch, Ty, sladký Živote můj, zříš, jak hynu. Jak nebe hvězdnaté Tvá Láska září, s o mne Spravedlnost Tvá se sváří, však vítězství, vím, Láska odnese... Juž cítím, jak mně v náruč prostře se, mne z prachu pozdvihne a šeptne: Synu! – Ty’s stánek můj! zde sladce odpočinu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

596. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rychnovu nad Kněžnou do památníku. (Josef Kuchař)
  2. Sen lásky. (Josef Václav Sládek)
  3. Píseň. (Adolf Heyduk)
  4. XLVI. Moje srdce. (Xaver Dvořák)
  5. POSLEDNÍ PŘÁNÍ. (Otakar Auředníček)
  6. TÁLÍNSKÝ RYBNÍK (Antonín Klášterský)
  7. SVĚTLO V DUŠI. (Adolf Červinka)
  8. SLOKY. (František Kvapil)
  9. Kousek ostřice a kousek hladiny svíťá, (Josef Holý)
  10. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)