Poenitentia.

Xaver Dvořák

Juž duše, vstaň, svou hrdou hlavu vypni, své lilijové tělo chvějící se v bázni, sníh ňader, kde leželi snové chlipní, juž vynoř z vášně žhavých lázní. Na břehu, hle, ti kyne zkrvavělý stín s Golgothy na srdce otevřené mečem, kde, sestra řeholní, bdí láska v celi se marně bráníc touhy křečem. Jde z dálky mrtvých, kam tví snové zašli, ty květy nesetřené, vzrostlé v dětství stráních, a nohy jeho trny cesty našly i vbodeny jsou v jeho dlaních. Ó pojď jen, duše, truchlá kajicnice, v popel obrátí se, vášní svojich nežel; na místa syp jej, kde nepůjdeš více, by v cestách opuštěných ležel! Slz v pohár srdce zachyť balsám vonný a výhonky svých tužeb ostřím postu sřízni, směs s plesem anachoretů své stony, lkej vzdechy, jež jsou sladkou trýzní! k nohám Jeho tvé se v mdlobě zvrátí, zář dětských jar ti zase v zhaslých očích zažhne a skvoucí řízu andělů svých ti, číš Blažených ti ke rtům nahne.

Patří do shluku

dagmar, skvoucí, třáseň, zdoba, zžíhat, vzdušný, třepetavý, spousta, kadeř, řasa

155. báseň z celkových 203

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Svatopluk Čech)
  2. None (Svatopluk Čech)
  3. PRAVDA. (Svatopluk Čech)
  4. None (Svatopluk Čech)
  5. ADAMITÉ. (Svatopluk Čech)
  6. STEP. (Svatopluk Čech)
  7. None (Ludvík Lošťák)
  8. None (Svatopluk Čech)
  9. BAJAN. (Otakar Červinka)
  10. Ku srdci lidskému. (Josef Kalus)