54. Tři průvodkyně.

František Sušil

Když člověka Bůh světem slal(J4m) Tři milenky mu na pout dal(J4m) By po života pustině(J4m) Ho střáhly jako bohyně(J4m) Ta jedna byla přemilá(J4m) Vše sličnost se v ní tělila(J4m) A byla celá jeden vděk(J4m) Stan věčný vzal v ní mladý věk(J4m) Ta druhá byla vznešená(J4m) Šla záře od ní plamenná(J4m) Kde stoupila tam vedla řád(J4m) Jí každý vděčil milerád(J4m) V té třetí pak vděk od obou(J4m) Se spojil milou spůsobou(J4m) Hruď každá pro ni plésala(J4m) Šla o ní jedna pochvala(J4m) Zda tobě trojlist onen znám(J4m) I vzdělej všem třem úcty chrám(J4m) A konej jim tam v obět čest(J4m) Toť krása pravda cnota jest(J4m)

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

143. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 182. Byl to člověk! Byl muž pravý z Boha! (František Sušil)
  2. NEPOSKVRNĚNÁ. (František Kyselý)
  3. S pokorou vždy šlakuj Páně stopy, (František Sušil)
  4. 30. Tré milců. (František Sušil)
  5. Jakým člověk jestiť marným tvorem! (František Sušil)
  6. Eliáši, jenž jsi na přemnoze, (František Sušil)
  7. Z kořene se pučí větev čistá, (František Sušil)
  8. Cože schází nynějšímu věku, (František Sušil)
  9. Stříbro a zlato. (František Sušil)
  10. 62. Mrakové. (František Sušil)