MÁM CHVÍLE...

Otakar Theer

Mám chvíle plné revolt, kdy legiony snů mne vedou spoutaného, tmou nocí, do jícnu bouřného Říma, nad nímž se chiméry vznášejí trylkujíce hymnus Cythéry. Jdu tam kde v tančírnách, ó klenby z porfyru, se rdousí pro ženy tlupy hýřilů; kde chrámy v reflexech lamp svých zářivých jsou kaditelnicemi, jež žehnou k nebi hřích. Kde člověk staví hutě, cirky, majáky dle hlasu duše své; kde krásy zázraky je i ten poslední lupanar napojen, kde bozi zemřeli a žije heros jen. Kde putuje smrt v krvi každou slavností, smrt, kterou zhrdá se ve víru radostí, kde zákon lásky bývá drsně skandován od mužů s tmavým vousem a žen kurtisán. Tam, město divoké, ó semeniště vzpour, mne žene moje krev, by v zpěvu letních Hór, kdes v parku žárlivý mne probod’ anonym a já mřel pro svůj Sen pod žhavým nebem tvým.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1064. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O POLEDNÁCH. (František Taufer)
  2. MILIČOVO VIDĚNÍ. (Růžena Jesenská)
  3. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  4. Podzimní večer. (Otokar Březina)
  5. HYMNA (Rudolf Medek)
  6. SALOME (Stanislav Kostka Neumann)
  7. HROBOVÁ SVĚTLA. (František Serafínský Procházka)
  8. Strašidla v kraji (Stanislav Kostka Neumann)
  9. KRAJ... (Otakar Theer)
  10. ZBLOUDILÝM NA CESTU. (Vladimír Houdek)