EVANGELIUM.

Xaver Dvořák

Tvůj hlas! Ó nech jej zníti dlouze, dlouze mou duší mdlou a láskou k Tobě churavou, ó zjev se vlídně její svaté touze, s níž v snění k nohám kleká Tvým, a rukou svou jak hříšnici ji z prachu zvedni pouze. Nech za Sebou ji kráčet, učednici, ať ovečka jde po šlépějích Pastýře, se v řízu liliovou lichotící, nech v slitování Svého božské přemíře ji slyšet Svoje slova laskající. Nech u nohou ji odpočinout Svojich, sny tkej jí Svého evangelia o Království Svém po bolestných bojích, kde každá naděj tajuplně ožívá a radost tryská v tisícerých zdrojích. V snech čarovných ó zapřeď její zraky jak v stříbru luny tichý svatvečer, a prolom divem obzor nad oblaky, dej tušit sladkost archandělských sfer, kde Sám se zjevíš, zázrak nad zázraky!

Patří do shluku

ovečka, ovce, pastýř, pastva, stádce, stádo, květena, pást, jehně, salaš

60. báseň z celkových 207

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PORTRÉT SVĚTICE (Viktor Dyk)
  2. PÍSEŇ O KRÁLOVNĚ POESII. (Sigismund Bouška)
  3. DAR HYENY. (Sigismund Bouška)
  4. Vzdech svatohorský. (Antonín Bulant)
  5. Kdes za horami leží boží svět, (Viktor Dyk)
  6. PŘÁNÍ. (František Kyselý)
  7. HLÓČELA. (Karel Dostál-Lutinov)
  8. XXXVII. Nebe zkvétající v Čechách víře (František Jaroslav Kamenický)
  9. IV. (ŠŤASTNÁ CHVÍLE.) (Jaroslav Vrchlický)
  10. Pojďme v ty kraje, kde Bůh první své (Josef Holý)