XXXVI. Odcházejících z vlasti.

Josef Hubert Tichý

Jen ještě jednou, vlasti má Zde přilnu k tobě ústa svá, Pak s Bohem, předrahá! – Tam v dáli pnou se jiných končin hory A jiné řeky probíhají zem, Tam jiné šumí po výšinách bory, A jiné kvítí krášlí břehů lem; A vlasti má! ta dalná zem – Ta má být teď mým domovem! Jen ještě jednou, vlasti má, Zde přilnu k tobě ústa svá, Pak s Bohem, předrahá! – Tam jiné ptactvo přeletuje háje, A jiným hlasem člověk Boha vzývá, Tam jiný zefyr s jinou Vesnou hraje, A jiné nebe do dolin se dívá; A vlasti má ! ta cizí zem Ta má být teď mým domovem! Jen ještě jednou vlasti má, Zde přilnu k tobě ústa svá! Pak s Bohem, předrahá! Bůh volá hlasem svým, a já jej slyším, A s oka mého kanou slze kalné, Bůh volá opět, a já se v nářku tiším, A chvátám v kraje neznámé a dalné; A vlasti má! ta dálná zem Ta bude teď mým domovem.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

738. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 62. Převleky. (Jan Slavomír Tomíček)
  2. 12. Šírým krajem luna dřímá – (Václav Bolemír Nebeský)
  3. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  4. Písně lesní. (Václav Antonín Crha)
  5. Dítko a vlašťovička. (Václav Svatopluk Štulc)
  6. Vltava. (Václav Jaromír Picek)
  7. 36. Mocnost času. (Jan Slavomír Tomíček)
  8. II. Co to vesmír šepotá (Alexandr Balcárek)
  9. Ludovíka. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  10. 141. Jako květnatými lučinami (Eduard Just)