XLVI. Krása světa.

Josef Hubert Tichý

Jak jsi krásný, světe! světe! Jedna krása druhou stíhá, Zázrak v zázraku se míhá. Od bylinky, zde co květe, Až tam v světů myriady, Samá – samá krása všady! Co jen krásy rozmanité Po této se zemi krouží, Tak že hled se nad ní ouží! A co je jí teprv skryté Všude rozumu i oku V dalném nebes větrotoku! Světe, světe, ty jsi krásný! – Krásu tvou, tu všecky moci – Polotmavé roucho noci, Tak jak svit dne hlásá jasný; A až oku věky minou, Bude vidět krásu jinou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

576. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. „Jest to krása, tato sličná děva, (František Sušil)
  2. 68. Slovan. (Jan Slavomír Tomíček)
  3. Obraz nebes. (Adolf Heyduk)
  4. Kamto letí andělové tito (František Sušil)
  5. Dvě ženy. (František Sušil)
  6. 147. Víš, kde kraj jest nejkrásnější světa? (František Sušil)
  7. NA RADOST. (Václav Jaromír Picek)
  8. Starcův povzdech. (Matěj Havelka)
  9. I. Zdrávas krásná nebes milostenko, (Václav Pok Poděbradský)
  10. 3. Děvo drahá, moje žití, (Josef Kuchař)