O pěti křížků netušená tího(J5f)
Již vím jak vypadá ten Abraham(J5m)
a v známé sdílnosti své neváhám(J5m)
jej ukázati těm kdo neznají ho(J5f)
Je podivný to svatý s dvojí tváří(J5f)
než marně bys ho hledal na oltáři(J5f)
Tím jedním lícem sladce usmívá se(J5f)
a polovičkou úst svých bezzubých(J5m)
cos blábolí jak a zásluhách tvých(J5m)
a o jakési tvého díla kráse(J5f)
pak zalichotí tobě tvá že hlava(J5f)
je dosud jasná přes tu roků tíž(J5m)
a podotkne že pevně očekává(J5f)
cos velkého že ještě porodíš(J5m)
Však z druhé tváře pod tou sivou lebí(J5f)
se jedovatý výsměch na tě šklebí(J5f)
a ze rtů zvadlých jako z tlamy hada(J5f)
to syčí Dědku hrbí se ti záda(J5f)
a ruce již i hlava se ti chvějí(J5f)
Těch roků několik jež zbývají ti(J5f)
bys mohl ztrávit trochu rozumněji(J5f)
vždyť můžeš karty hrát a pivo píti(J5f)
a v klávesách se hrabat klavíru(J5m)
jen psát už přestaň škoda papíru(J5m)
Teď probírám se spoustou gratulací(J5f)
jež přišly v osudný den aprilový(J5f)
a v nichž ač rozličnými mluví slovy(J5f)
táž myšlenka se stále znovu vrací(J5f)
to škodolibost utajená stěží(J5f)
že hezky to již se mnou s kopce běží(J5f)
Ba neběží než cválá pádí letí(J5f)
A hle tu mezi gratulanty těmi(J5f)
již vyčetli mně moje půlstoletí(J5f)
že ve studu jsem sklopil oči k zemi(J5f)
ať sáhnu k staré ale dobré frázi(J5f)
zřím nejednoho který tady schází(J5f)
Vím to že z přátel nejlepší jsou právě(J5f)
kdo svou se berou cestou nevšímavě(J5f)
a nevědomými se zcela tváří(J5f)
že do týla se zakouslo mně stáří(J5f)
Těm přátelům já nejsem nevděčník(J5m)
svůj vyslovuji nejvřelejší dík(J5m)
Je známo že se v naše časopisy(J5f)
jimž pravda nade vše přec někdy vmísí(J5f)
i kachna mezi pravdy omylem(J5m)
ach což by zvěst to byla pro mne sladká(J5f)
že osudná ta moje padesátka(J5f)
je pouze žertem jenom aprilem(J5m)