HONZŮV MONOLOG.

Ferdinand Tomek

Jsem prosím Honza jak je vidět na mně(J5f) ten Honza o němž vypravu tem(J5f) že tropil kousky hlou přeram(J5f) a proto hloupým zván byl celým světem(J5f) kaž o mně jak jsem při le(J5f) vše ze světnice vyzel i husu(J5f) jež na vejcích tam sela a z brusu(J5f) jak zcela novou za ni v okamže(J5f) jsem našel hradu všem na podiv(J5m) sám na vejce se pěk posadiv(J5m) a ze všech sil se pustiv do kej(J5f) A jis ne čloka též ani(J5f) jenž neděl by matčiny jak rady(J5f) jsem poslechl bych na ženský svět mla(J5f) prý zel trochu očima Proč trochu(J5f) To dožeš ty slav mi hochu(J5f) Co očí z telat jalovic a (J5f) měl kmotr řezník všecky jsem skoupil(J5f) a ru že jsem nijak neprohloupil(J5f) když ke kostelu přišed v okamžiku(J5f) kdy vycházela z něho děvčata(J5m) očima jsem začal zet na (J5f) mně dosud v uších leží vřava ta(J5m) kdy nejmírnější nily se v sa(J5f) kaž jak jsem latinsky se učil(J5f) a moje sud kula rys tu pije(J5f) zná mno pe nežli litanie(J5f) jichž lousním jen zbyteč se mučil(J5f) A kaž jak chalupu jsem naši(J5f) kdys omaloval celou šafránem(J5m) jak ry v mos zalepil jsem kaší(J5f) jak utišil jsem vel ža sněm(J5m) jim do louže svůj vsypav oběd hrách(J5m) jejž volaly že byl z toho strach(J5m) A kdo by neděl jak vyoral(J5m) jsem velkou brázdu jednou na rybku(J5f) a jindy smutnou princeznu jak v mžiku(J5f) jsem rozesmál že je otec král(J5m) zpit rados jsa nad tím převelkou(J5m) chtěl by se stala mo manželkou(J5m) To vše jest u nás známo víc než dosti(J5f) Ba věřte že mi to k zlosti(J5f) když se všech stran slýchám stále jen(J5m) že provedl jsem hloupost kaž den(J5m) napsány jsou o mně haldy knih(J5m) ba mnou též matky uspáva ti(J5f) Však o jed je ci kaž tich(J5m) a proto sám ji musím poti(J5f) Byl hlou Honza vite ho tady(J5f) a ten měl vadu nade všecky vady(J5f) že kaž mohl štípat na něm dří(J5f) byl dobrák od kosti a maso všecko(J5f) ba věřte bylo veli to děcko(J5f) Měl ly že konat mohl divy(J5f) než dlouho nebyl so dom toho(J5f) a proto hospodář to cizák byl(J5m) a Honzův statek so přivlastnil(J5m) naň práce nakládal víc nežli mnoho(J5f) Tak trvalo to stej ta hezká(J5f) a Honza hl Bylo to kus mezka(J5f) jednou hodou svou poznal lu(J5f) Kdys na vůz těž naložit měl klády(J5f) i pro něj těž hospodář pak k dílu(J5f) jej bičem nutil a jen k němu dy(J5f) se obtil když Honza poprosil(J5m) jej o pomoc To Honzu dolilo(J5f) kmen vel popadl a ze všech sil(J5m) jím mrštil na vůz z něhož zem zbylo(J5f) jen trochu třísek Honza v úžase(J5m) zřel kde ta la vel vzala se(J5m) a hospodář když jal se teřiti(J5f) že vůz mu rozbil lehce docela(J5m) se ohnal jen a duše zba(J5m) se dala v útěk sle vpřed se ří(J5f) A zmizel bůh kam svůj statek opustiv(J6m) i to co bylo přímo světa div(J5m) sklep vel pl su s drahým nem(J5f) Zas Honza nem svého statku byl(J5m) však nemyslete nic že nerobil(J5m) A hle co bylo prvním jeho činem(J5f) Tam v druhém statku hož hospoře(J5f) dosud v služ byla Slovačka(J5m) a byla vám to vča le tváře(J5f) a srdce jako z másla dobračka(J5m) byl Honza po dávno jako vztek(J5f) tož pro ni so jechal ješ dnes(J5m) a za nedlouho koče se pekly(J5f) a na sobáš se zvala ce ves(J5m) Však tamhle je můj kvítek rozmi(J5m) Vo Hej Maryško to tvoje hampa(J6f) ti neuteče pojď sem na chvíli(J5m) a ukaž nům že se me di(J5f)

Patří do shluku

honza, honzík, kabela, máma, pec, buchta, vrchní, janek, sedlák, rychtář

21. báseň z celkových 159

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BEZ RÝMŮ. (Jaroslav Goll)
  2. EPIŠTOLA – PŘÍPITEK (Jaroslav Vrchlický)
  3. 4. Violka. (František Ladislav Čelakovský)
  4. NEDĚLEJ MNĚ DĚTÍ...! (Stanislav Kostka Neumann)
  5. BĚLOUŠKOVÉ. (Antonín Klášterský)
  6. None (Ladislav Quis)
  7. VÝSTRAHA OTCOVSKÁ. (František Serafínský Procházka)
  8. Již dávno tomu... (František Cajthaml-Liberté)
  9. BALLADA BYSTERSKÁ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. BALLADA. (Karel Dostál-Lutinov)