25. Děva.

Jan Slavomír Tomíček

Vše nám kvítky ještě nezhubila Ona třikrát kletá cizota; Ještě skví se mravů čistota, Kterou Slovanů se Láda kryla. Ejhle dívku – radost závoj svila – Nejen se to hvězda blyskotá, Nejen z morské perly jasnota – I cnost vyšší – vlasti krása milá. Veždy mysl moje rmoutila se, Že ty kněžny naše pomřely Skvělé v rodu svém a řeči kráse. A hle děva z ráje milostného Zrakem hrdým krášlí náčelí: Národu jsem dcera přeslavného.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

665. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VANDA. (Otakar Červinka)
  2. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  3. K bouřlivému oblaku. (Josef Wenzig)
  4. Pěvcovo loučení. (Václav Jaromír Picek)
  5. Panošík. (Adolf Heyduk)
  6. LXXV. Tamo růže kde nevadlé (František Ladislav Čelakovský)
  7. 64. O, vy drahé zbytky mého pádu, (Jan Kollár)
  8. Tak navždy!? (Adolf Heyduk)
  9. Na její oči. (Josef Wenzig)
  10. Violinka. (Josef Jaroslav Langer)