Panošík.

Adolf Heyduk

Měl krásnou dceru Jiřík král, tak upřímnou a krásnou jak hvězdičku, co svítává, když všecky už pohasnou, tak krásnou, jak on dobrý byl, jenž v každém srdci stokrát žil, tak upřímnou a krásnou. Měl panošíka Jiřík král, měl mladinkého hoška, on držíval vždy třemeny, když stoupala v ně nožka té čarovnice tichých vnad, jíž lid si vážil nad poklad, – měl mladinkého hoška. A jela jednou jako pták, a jela v černé háje, a za ní panoš jako stín, s nímž v soumrak slunce hraje, a hleděl na ni, hleděl zas tu jasnou rosu něžných krás, jež jela v černé háje. A v prostřed lesa, poděšen, tu spial se komoň mocí, a klesla s koně královna, jak hvězda s nebe v noci; leč nežli klenot k zemi kles', mladý se panoš s koně snes', a byl jí ku pomoci. A jako záře sluneční naň usmála se paní, a za dík, dík svůj nejvěčší, ke rtům se hocha sklání. A když se dotknul retu ret, tu poznal panoš nový svět, vždyť usmála se paní. A jela dále jako pták, a létla jako střela, a za ní panoš jako stín, leč smutný, smutný zcela. Dnes nejkrásněji chuďas žil, to vrchol jeho slasti byl, jenž mizí jako střela. Tu z Uher přišel statný pán, a s sebou vzal mu paní; tu chodil lesem zamyšlen a těkal v mysli za ní. On nesměl chuďas žádat víc, než to, že políbil ji v líc, a plakal pro svou paní. Pak vzal si koně, silný meč, a voje počal kláti, co Jiříkovu korunu jinému chtěli dáti. A poslední když ranou kles', ret jeho požehnání vznes' jí – jí, a přestal pláti. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

766. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dceř pohanská. (Jan Baptista Vladyka)
  2. ZLATÁ POHÁDKA. (Eliška Krásnohorská)
  3. Vidíš tu mlhu a ten stín, (Gustav Dörfl)
  4. 25. Děva. (Jan Slavomír Tomíček)
  5. Na hrobě Kristýny, hraběnky z Deymů na Stříteži. (Simeon Karel Macháček)
  6. ZPĚV K SLAVNOSTI pětistyletého trvání vysokých škol Pražských při odhalení pomníku r. 1848. (Václav Jaromír Picek)
  7. PĚVEC K PŘÍRODĚ. (Václav Jaromír Picek)
  8. XXV. Svornost, dcera nebes jako láska, (František Jaroslav Kamenický)
  9. Strážní andělé. (Václav Antonín Crha)
  10. I. Čarokrásné jest to podívání, (Boleslav Jablonský)