ZVONY VZKŘÍŠENÍ

Xaver Dvořák

Hle, fronta válečná! Dnes vojsko rozloženo odpočívá a před ním němá řada děl se stmívá, jich hlavně zdvihlé jakby naslouchaly: tam z dáli, z dáli je slyšet zvonů jásot, pějí gloria, to gloria jest Vzkříšení; a děla jako by se chvěla, cos probouzí se v nitru, sladké tušení, jak by se pamět v ně zas navracela. A děla naslouchala, hlavně zdvižené: to hlas je bratří, hymny jejich nadšené! Jak vpadnout by teď chtěly v hymnus jich, však srdcí nemají! a tichý vzdech jich potají jak nejvroucnější modlitba se k Bohu zdvih’ – Tak tichounce, jak padá s výše list, hle, andělé se nesli do těch míst a srdci stříbrnými náhle byli a v hlavních začernalých bili. Tu vznes’ se k výsostem jich ples a po bojišti v šíř a dál se nes’: „Buď Bohu sláva! Ó gloria, ó gloria, ó gloria! Ať koleno všech před Ním poklekává, neb zlomil zloby kruh a bratřími jsou zase druhu druh a lásku rozezářil v světa přítmí, jež lidstvu káže: Buďte zase lidmi! Ó nechte krvavé své seče a v ruce místo meče již lamte s větví přesvatého Kříže si míru ratolest, jež srdce k srdci víže. Hrob opusťte, kde ve záští jste tleli, ať vzejde i vám Vzkříšení den skvělý. A tomu, jenž jest blízký, dni náš jásot, ples a hymnus zni: Ó gloria, ó gloria, ó gloria!“ – – Hlas jejich stříbrný se v dálku vlní a srdce hloubi plní, plní, plní... Zas fronta válečná! Dnes vojsko rozloženo odpočívá a před ním řada děl se stmívá, stmívá. Druh druhu tiskne ruku zticha a naslouchá a sotva dýchá, a oči jak číš přetékají vláhou a srdce puknout chce tou tuchou blahou. A druhu druh dí zbožně šeptem jen: Můj bratře, pravda to či sen?!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

206. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Advent. (Václav Pok Poděbradský)
  2. VI. Markytánka. (Rudolf Pokorný)
  3. Jdou světem Madonny... (Vilém Bitnar)
  4. Primice. (Antonín Bulant)
  5. Dary. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Stesk (Otokar Fischer)
  7. Trnový vínek. (Xaver Dvořák)
  8. ŠUMAVSKÁ UPOMÍNKA. (Eliška Krásnohorská)
  9. „ČESKÉMU SRDCI“ (Bohdan Kaminský)
  10. Vzkříšení. (Vilém Ambrož)