I. Mater Dolorosa.

František Táborský

Lehounké mraky nebem táhly(J4f) vítr vál tichý poletoval kolem(J5f) vzduch čistý byl a neobsáhlý(J4f) ten prostor slunečními zářil svity(J5f) jež bily o skal hrdovzdorné štíty(J5f) a hruď mi plnil nevystihlým bolem(J5f) Zadumán stál jsem na vysoké Tatře(J5f) Zrak nadšením se leskl patře(J4f) tu velebnosť a vnadu přírody(J5m) té věčné divokrásné přírody(J5m) Klid vryl se do skal v prsou však jsem cítil(J5f) žár plamenný jejž pohled vznítil(J4f) té svůdné přírody I zřel jsem zdravou(J5f) se lesknouť zelení hor úpatí(J5m) ze kruhu lesa vísku zářiť smavou(J5f) a nad ní štíty obři zubatí(J5m) své hrdé povznášeli čelo(J4f) v kraj blankytný Tu jen se tmělo(J4f) modravých vrchů dumné objetí(J5m) tak dojemné jak reci zakletí(J5m) by snili tam v středu jejich Tatra(J5f) ta mohutná a vážná Tatra(J4f) jen prostovlasá něma bosa(J4f) a v oku stkví se tichá ranní rosa(J5f) Jak bujný orel bystroletým zrakem(J5f) duch do roklí se bílým snášel mrakem(J5f) té dumné přírody I zřel jsem těsně(J5f) tu skálu vedle skal se pnout(J4m) a shlížeť se jak dětském ve sně(J4f) v zrcadle jezer zticha šeptavých(J5m) v kolébce vlnek čistých modravých(J5m) jak sama kosť jich tvář i oud(J4m) a čelo jejich od věčnosti časem(J5f) jak posněženo stříbrným už vlasem(J5f) Náš vůdce děl Tam hleďte v zad(J4m) ční Gerlochovka pravý kolohnát(J5m) dál Kriváň řada mořských ok(J4m) ah hleďte orel nad ním letí výš(J5m) teď stále vznáší se teď klesá níž(J5m) hle patřte už je malý jako brok(J5m) Tam Krakov leží viděť Wawel hrad(J5m) tu Lesná valí se a tvoří vodopád(J6m) tu Slavkovský tam Polský hřbet(J4m) tam Babiagóra dál už cizí svět(J5m) Já však jsem snil jak v lese tichý bor(J5m) Ne na jména já do duše těch hor(J5m) jsem patřil na štíty a stráně(J4f) a divou bouří proryté jich skráně(J5f) v ty propasti a skalisk hlubiny(J5m) kde mořských ok vždy planou rubíny(J5m) Mně zdálo se že Tatra(J3f) velebná Tatra zmučená je žena(J5f) co ku nebesům v utrpení stená(J5f) a po spasení pátrá(J3f) Ňadrama hřeje před mrazem své dítě(J5f) sníh pokryl ňadra mráz kol zuří lítě(J5f) Bože můj kde jsi(J2f) Skalistá stěna(J2f) ona tu klečí přes hlavu její(J5m) studení větři tajůplně vějí(J5f) Bože můj kde jsi(J2f) A ona klečí údy zkameněly(J5f) jezírka slzí zůstaly(J4m) sněhem jí vlasy zabělely(J4f) a oči zmrzly v krystaly(J4m) A divoko to bodlo srdce moje(J5f) že na těch štítech kde jsem volnosť hledal(J5f) lid s okovy své ruce ke mně zvedal(J5f) jež spoutali mu bez čestného boje(J5f) jen jako vrazi ne jak vítězové(J5f) A bolestně to stáhlo prsa moje(J5f) že volnosť svatá ve vzduchu jen plove(J5f) jen jako fénix zazáří nám v žití(J5f) však na zem bídnou nesmí sestoupiti(J5f) Mlčely skály Teskně větry vanuly(J6m) a svity sluneční jež tiše planuly(J6m) se leskly v mořském oku(J3f) jak bolesť v slzném toku(J3f)

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

264. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Báj Tater. (Otakar Mokrý)
  2. ZA AL. SVOJSÍKEM (Bohdan Kaminský)
  3. Svítání na Radhošti. (Jan Evangelista Nečas)
  4. Junák na Kriváni. (Václav Pok Poděbradský)
  5. 51. Ani oudol Tater těchto tichá (Jan Kollár)
  6. 129. Jako smutně lesní holub upí (Jan Kollár)
  7. RADHOŠTSKÁ DUMA.*) (Svatopluk Čech)
  8. 77. Země povrchek byl bludem mámen, (Jan Slavomír Tomíček)
  9. NA VÁHU.*) (Svatopluk Čech)
  10. None (Rudolf Pokorný)