Na podzim.

Hanuš Věnceslav Tůma

Zda kdo v bolu pomateném sám se vraždě(T6f) listy lásky rukou chvějící se vrátil(T6f) také pohřbil všecku na ni upomínku(T6f) a s ní cit a srdce bolesť na vždy stratil(T6f) Chladný podzim s větví kolem pně holého(T6f) listy žluté sesypal do smrti klína(T6f) zda strom zhynul kořen vyschl O ten ještě(T6f) polomrtvý na jaro se rozzpomíná(T6f) Kdo milovals kdy tak že v jediném jen ano(J6f) jsi za spasení prosil na kolena klesna(J6f) zda víš jak bylo ti v té chvíli rozechvěné(J6f) když nenadálé ne tě probudilo ze sna(J6f) Co zdá se stromu as kdy na rozhraní smutném(J6f) za květem uběhlým sen poslední si dřímá(J6f) že v krátku jaro minulé uběhlo na vždy(J6f) a k příštímu že dlouhá nebezpečná zima(J6f)

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

685. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TYS ŘEKLA „DEJ MI JARO...“ (Růžena Jesenská)
  2. XXV. Na zahradách pod spadalým listím (Karel Babánek)
  3. PODZIMNÍ DUMA. (František Kvapil)
  4. A BYL TO PODZIM... (Antonín Klášterský)
  5. PODZIM. (Roman Hašek)
  6. V posledním květnu. ( K. Egor)
  7. JARA KVĚT. (Josef Václav Sládek)
  8. DRUHOVI (Viktor Dyk)
  9. Po krisi mládí. (Antonín Sova)
  10. LESEM. (Jaroslav Vrchlický)