Pan Milota.

Hanuš Věnceslav Tůma

Pan Milota tak sedí sám(J4m) jak byl by k stolu přimražen(J4m) a v myšlénkách je hlubokých(J4m) vždyť dnes svatého Rufa den(J4m) Aj Rufa den to Milotův(J4m) tak slavný den tak krvavý(J4m) a sláva krev ta pálí tak(J4m) jak uhel v srdci řeřavý(J4m) A plamenem se rozvlaje(J4m) ve slavnostní den zločinu(J4m) a plamen aby udusil(J4m) dnes hlučnou dával hostinu(J4m) By slavil Němců vítězství(J4m) a zasvětil tu hanbu svou(J4m) by přehlušil své svědomí(J4m) a pohřbil vinu krvavou(J4m) Však morová jak nákaza(J4m) se smrtí černou plíží dál(J4m) tak černým srdcem jediný(J4m) se hrůzný cit mu rozehrál(J4m) Ten hlučný cinkot pohárů(J4m) jak umíráček by to byl(J4m) a víno to tak červené(J4m) jak by je krví procedil(J4m) k slavnému kdy přípitku(J4m) se srazil pohár o pohár(J4m) tu jakby zvonem rozlehlo(J4m) se v duši jmeno Otokar(J4m) A seděl tu tak zamračen(J4m) a myslil jen a nemluvil(J4m) až z málo přátel poslední(J4m) tu síň hodovní opustil(J4m) A tak tu sedí zase sám(J4m) jak zločinem by přimražen(J4m) a v myšlénkách je hlubokých(J4m) vždyť dnes svatého Rufa den(J4m) Tam venku chladno venku mráz(J4m) tu noc přikrývá smrti snem(J4m) a smutno tak a ticho tak(J4m) jak na poli kdys Moravském(J4m) v duši tma a v duši mráz(J4m) tu noc by přikryl smrti snem(J4m) však hlučno tam a bouřlivo(J4m) jak na poli kdys Moravském(J4m) A jakby jaro nahradit(J4m) tam venku chtěl podzimní chlad(J4m) tak v duši své pan Milota(J4m) by ukonejšil vinu rád(J4m) Dnes rok hoj slavný den to byl(J4m) a věčným stkví se zápisem(J4m) kdy strestaný ten zločinec(J4m) kdy Milota byl vítězem(J4m) Aj král to byl ten slavný král(J4m) před nímž měl já být odpraven(J4m) a tehda jsme to změnili(J4m) já vítězem král zohaven(J4m) A vítr duje silněji(J4m) a duše slova rychlejší(J4m) To pomsta byla strašlivá(J4m) to zločin ze všech nejtěžší(J4m) Že msta aj právem odplata(J4m) bych očistil tu hanbu svou(J4m) já vraha jsem jen potrestal(J4m) za prolitou krev bratrskou(J4m) A vítr hučí rozhněván(J4m) jak zrádce by mu ubíhal(J4m) a vítr skučí bolestně(J4m) jak na zločin by žaloval(J4m) Jak právo tvé to odplata(J4m) kdys otce dítkám zavraždil(J4m) a vlasť svou vdovu truchlící(J4m) zde opuštěnou zůstavil(J4m) A pláč a bída národa(J4m) od cizinců tvá odplata(J4m) O hrozná vlasti zráda to(J4m) a zrádcems ty ty Milota(J4m) A Milota tak sedí sám(J4m) však ne sám v duši rozdvojen(J4m) v myšlénkách dvojích hlubokých(J4m) vždyť dnes svatého Rufa den(J4m) Tam venku hučí vichřice(J4m) a v duši zločin bouří dál(J4m) a vře a pálí hryže tak(J4m) jak peklo by v něm rozepjal(J4m) A tělo zde a duše tam(J4m) tam krev o krev to nevinná(J4m) a v krvi matka se synem(J4m) jak pode křížem Maria(J4m) O mrtev a ran sedmnáct(J4m) ach klesla matky záštita(J4m) a v každé ráně hrůza to(J4m) vepsáno stojí Milota(J4m) A matka líbá mrtvolu(J4m) a srdce v bolu prázdnota(J4m) jen jedno slovo v paměti(J4m) jen jedno zná toť Milota(J4m) A venku hrom a vichřice(J4m) ta nese obraz krvavý(J4m) u letu chvatném divokém(J4m) a před zraky mu postaví(J4m) A u zděšení Milota(J4m) Já ne já ne to Záviš byl(J4m) Však strašný v duši hromu hlas(J4m) Ty tys ho zradně opustil(J4m) A Milota tu v zoufání(J4m) Já ne mne Rudolf uplatil(J4m) Však vzteklý vichr bouří zas(J4m) Tys vlast tys krále utratil(J4m) A před zrakem mu zděšeným(J4m) vyrůstá s dítkem matky stín(J4m) a matka ta to matka vlasť(J4m) král Otokar to její syn(J4m) A osiřelé matky stín(J4m) bolestně šepce Bůh tě suď(J4m) já nemám pro tě jiného(J4m) než kletbu svou Ty proklet buď(J4m) Ten pláč mých dítek mučených(J4m) teď cizotou ve tvoji hruď(J4m) se vpij a jedem stohlavým(J4m) tam vyryj věčně Proklet buď(J4m) A nikde neměj pokoje(J4m) ni ve snu v bdění za hrobem(J4m) a noha tvá ať vede tě(J4m) za krvavým jen zločinem(J4m) Tak proklet buď S tím zmizel stín(J4m) a svíjí se ten velikán(J4m) ve hloubce činu slavného(J4m) jak pekla trestem byl by hnán(J4m) Ó proklet buď se vichrem tam(J4m) se v sále v duši rozletí(J4m) a nikde neměj pokoje(J4m) a proklet buď i ve smrti(J4m) V tom s věže bije dvanáctá(J4m) a strašný obrovský ten hlas(J4m) se dolů nese líně tak(J4m) jak v zločinném vědomí čas(J4m) A uslyšel pan Milota(J4m) půlnoční duchů hodinu(J4m) a ze snění se probudil(J4m) ze zločinu zas k zločinu(J4m) v tmavé síni sedí sám(J4m) jak zločinem by přimražen(J4m) a v myšlénkách je hlubokých(J4m) byl byl svatého Rufa den(J4m)

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

598. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXVIII. K vůdci Němců raněnému v boji (František Jaroslav Kamenický)
  2. 190. Mezi Němcem rozdílu a Slavem (Jan Kollár)
  3. Snubní prsten. (Gustav Dörfl)
  4. Jednání druhé. (Jindřich Böhm)
  5. Smíření. (František Alexandr Rokos)
  6. Den svatého Rufa. (Vincenc Furch)
  7. Po boji. (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. XVII. Kýž se naplní ta krásná slova, (František Jaroslav Kamenický)
  9. Jan Žižka z Trocnova. (Bohuslav Květ)
  10. RŮŽE OUSTECKÉ. (Augustin Eugen Mužík)