3. JEZERO POPRADSKÉ.

H. Uden

Šli jsme hlubokým zeleným lesem, vstoupali jsme výš a šli jsme dále, až jsme stanuli nad Štrbským plesem – nízkým porostem a bujným vřesem kráčeli jsme pevně, vytrvale. Konečně jsme došli první mety – v Tatrách všecka údolí se dělí příkrými a širokými hřbety; národ Slovanský, jenž plní světy, roztříštěn a rozštěpen jest celý. Oko v úzkou úžlabinu vniká; se skal srázných ozářena duhou, voda padá, tříští se a stříká – maličko jen níž, a potok vzniká, jenž se v běhu lesklou třpytí stuhou. V zázadí se hory těsně spjaly v tuhý uzel pevně zapletený, mrazně větry ostrým dechem vály, bílé sněhy šerými se zdály, vlhkem blyštěly se kolmé stěny. Brali jsme se dál – na vřesu hnědém v záři sluneční se jíní leskne – tu nám zasvítilo v kmitu šedém jezero Popradské spjaté ledem v samotě, v opuštěnosti teskné. Také ty, můj lide přeubohý, jenž jsi robem v hor svých vlastních klínu, pouty sepjaty máš ruce, nohy, zavalen jsi běd a trampot stohy, že se vlastního již lekáš stínu. Pod ledem to stená, vře a úpí – živ jsi! – voda těžké ledy zdvíhá, spousta ker se ale výše kupí, v bídě tvé tě posměch ještě tupí, břitkým spárem svým tě rve a stíhá. Může-li snad voda sama zmoci led, jenž tvrdým pokrovem se klene – a kdo z bratří vstát má ku pomoci, aby vyprostil tě z temné noci, sirá větvi velikého kmene? V četném příbuzenstvu zhusta bývá, že se pokrevníci málo znají, bratr na bratra se cize dívá, a kdo ještě pravou lásku mívá, těžce z pravidla své hrdlo hájí. Jediná jen víra nepovadne, víra v sebe a pak v sílu vyšší, která přece ještě světu vládne – všecka zpupnost náhlým pádem padne, všecku křivdu nebe zná a slyší. Jaro přichází a slunce svítí – jak jen trochu stenčí tvrdou kůru, zbytek proraz silou vlnobití, abys mohl dýchati a žíti – jasným okem vzhlédni k Tatře vzhůru!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1229. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VZPOMÍNKO TICHÁ... (Xaver Dvořák)
  2. Šumavě. (Emanuel Miřiovský)
  3. HLAS. (Antonín Klášterský)
  4. XIII. Již se výborně nám daří, ( Starý Švejda)
  5. JITŘNÍ. (Karel Leger)
  6. Jen dál! (Jan Neruda)
  7. BUĎME TVRDÍ! (Xaver Dvořák)
  8. Byli jsme a budem! (Josef Václav Sládek)
  9. 1. Strmý vrch, pna k nebesům své týmě, (Matěj Havelka)
  10. NA ČESKÉM JIHU. (Antonín Klášterský)