VEČER.

H. Uden

Jasný večer světlo bledé(T4f) hledí v okno rozevřené(T4f) proud kterým se život žene(T4f) plný nepokojný zvučný(T4f) tratí se jak potok hlučný(T4f) když se voda jinam svede(T4f) Strom se k stromu lehce kloní(T4f) svítilny jež matně plají(T4f) světluškám se podobají(T4f) jež se v těsné shlukly roje(T4f) neměsíčno nehvězdno je(T4f) vlahý vzduch omamně voní(T4f) Z venku zaznívají hlasy(T4f) stlumené i dovádivé(T4f) dětský smích a vzkřiky živé(T4f) kroky pádné chvátajíce(T4f) vzdalují se víc a více(T4f) za nedlouho zmlknou asi(T4f) Večer v tichou noc se mění(T4f) hlahol ruchu který zbývá(T4f) v nejasnou směsici splývá(T4f) ztrácí se jak ozev planý(T4f) konec hole okovaný(T4f) zvoní kdesi o dláždění(T4f) Vnadu jara nevýslovnou(T4f) vlahý vzduch a vůni stromů(T4f) která ani v spoustě domů(T4f) v půdě nepřátelsky chudé(T4f) kouzla svého nepozbude(T4f) spokojíc se s péčí skrovnou(T4f) a pak Život nelítostný(T4f) jemuž k potěše i k zlosti(T4f) kratičkého dne je dosti(T4f) který rychlým krokem spěchá(T4f) v srdci těžké stopy nechá(T4f) zřídka vlídný často zlostný(T4f) konec práce každodenní(T4f) práce všední práce rukou(T4f) kterou nazývají mukou(T4f) ač je zrno její tvrdé(T4f) plno třpytné záře hrdé(T4f) že se v pravou perlu mění(T4f) obé mám zde pohromadě(T4f) Podivné to sousedění(T4f) Žijem rychle Sladké chvění(T4f) jarní vůně nedoválo(T4f) ba když ochablým se zdálo(T4f) vždy zas vzrostlo v plné vnadě(T4f) a již konec s ním se mísí(T4f) práce prosté konec náhlý(T4f) Její pole lán je sprahlý(T4f) jediná však plně sytí(T4f) bez ní nelze ani býti(T4f) vždycky člověk na ní visí(T4f) vždycky člověk po ní touží(T4f) a když z ruky odmítavé(T4f) dál se béře v síle zdravé(T4f) dunícím pospíchá krokem(T4f) nazpět nepohlednouc okem(T4f) zda pak ozev jenž se dlouží(T4f) aby v brzce zmlkl zcela(T4f) nezní lkáním těžkých tonů(T4f) příšerným hlaholem zvonů(T4f) který zvukem plným rmuti(T4f) hlásá smrt a zahynutí(T4f) živoucího ještě těla(T4f) Jaké plané horování(T4f) Nejlépe jest okno zavřít(T4f) odmlčet se sebe zapřít(T4f) vrátit se do srdce svého(T4f) kde kus jara půvabného(T4f) žije v neochablém vlání(T4f) kde se pravá hrdost zvedá(T4f) která sotva koho vidí(T4f) jen dle vůle své se řídí(T4f) přes oštěpy napřažené(T4f) jedem hany zakalené(T4f) novou práci sobě hledá(T4f)

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

906. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Polední klid. (Adolf Heyduk)
  2. V listí. (Adolf Heyduk)
  3. Adagio. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Strnadi. (Adolf Heyduk)
  5. Jarní (Xaver Dvořák)
  6. Chvíle štěstí. (Emanuel z Čenkova)
  7. Rákosníček. (Adolf Heyduk)
  8. XLIII. Luh voní vadnoucím kvítím, (Adolf Heyduk)
  9. Kos. (Adolf Heyduk)
  10. Snílek. (Adolf Heyduk)