(IL SEPOLCRO DI GIULIETTA.)

H. Uden

V kout polospustlý, v zelinářský lán se klášterní změnila zahrada, kus chodby, který zkázou zapadá a sotva troskou může býti zván, se v keřích skrývá; břečtan touhou hnán do sloupků okenních se zapřádá a bujný svlačec k spěchu nabádá, jenž k hrobu přiklání se se všech stran. Vzdech cypřiší jak dávných zvěstí hlas do kobky vniká, lká a zmlká zas, zář sluneční se vlní po stěnách a kreslí stíny v tichých proměnách, o lásce velké, jež i zemřít zná, kvil ptáka zní a píseň žalostná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

281. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smrt a skřivan. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Uplakaná okna. (Sigismund Bouška)
  3. O hodinkách. (Ladislav Quis)
  4. Hudba. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Hospodine, pomiluj nás!... (František Leubner)
  6. PO KLEKÁNÍ. (Jan Opolský)
  7. Zaduněly rány v staré, tmavé věži, (Jan Neruda)
  8. Reliquie. (František Leubner)
  9. Puklý zvon. (Jaroslav Vrchlický)
  10. NA BĚLOHORSKÉ PLÁNI. (Jaroslav Vrchlický)