(MONTBLANC.)

H. Uden

Kdo vyšel, aby velké věci zřel, nechť čekání si příliš necení, však rovnalo se téměř zjevení, když poprvé jsem tebe uviděl. Den se tmou vstal a v šero noci šel, zeď chmur a těžkých mlh se nemění, déšť padá, neumdlévá, nelení... již druhý, dlouhý den k večeru spěl. Tu náhle spadla kapka poslední, a svitlo jako když se rozední, druh vzkřikl: „Rychle, jen se ohlédni!“ Jak obr jasný nad mlhou jsi stál, sníh třpytil se a čistým světlem plál, pás růžový kol hrdých beder vlál.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

469. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEPLODNÁ ZEMĚ (Jiří Mahen)
  2. HOSANNAH. (Jaroslav Vrchlický)
  3. 2. V hloubi citů kde mám slova vzíti (Karel Hynek Mácha)
  4. ŽIVOT. (František Soldan)
  5. Intermezzo. ( K. Egor)
  6. VY STÁLA JSTE NA ROHU ULICE... (Jan Spáčil-Žeranovský)
  7. MĚSÍC Z RÁNA. (Eliška Krásnohorská)
  8. NEVLÍDNÝ DEN. (Adolf Brabec)
  9. Recidiva. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SEN. (Viktor Dyk)