(PROMETHEUS.)

H. Uden

Vstal Hefaistos bohů panství háje a přikoval tě k pusté, drsné skále, kde pníš až dosud. Věčně, neustále vlas rozervaný bouří větrů vlaje, hlas bolesti zní temnou nocí v kraje, sup pochybností kluje v hrudi dále, a s výtkou zírá k nebi čelo vzplálé, když myšlenka v něm rodí se a zraje... Buď rád, že pníš, a važ si té své skály, věř, nejsou vždycky štěstím volné ruce, a kouzlo slávy dřímá v každé muce; co Sisyfus svůj balvan marně válí, ty můžeš věřit, že bys všecko zmohl, jen kdybys okovů se sprostit mohl.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

965. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JE DRSNÝ KRAJ (Antonín Sova)
  2. Mému Iljuškovi, jenž zrodil se za jarní bouře. (Josef Pachmayer)
  3. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  4. Oráč. (Augustin Eugen Mužík)
  5. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. III. Já prosím. (Jan Vřesnický)
  7. MODLITBA. (Josef Václav Sládek)
  8. „Bděte a modlete se!” (Emanuel Züngel)
  9. VESNICE U ZORANÝCH POLÍ (Antonín Sova)
  10. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)