LXVI. Když někdy toužím osamělý

Josef Uhlíř

Když někdy toužím osamělý V pošmourných zdech své tiché cely, Tu k smutné chvíle potěšení Hledávám lék ve básní čtení. I nejraději k našim chodím, Ač německými nepohodím; Leč pobyv s nimi na čas krátký, Je nazpět kladu do příhrádky. Pak vyndám ze psacího stolku Ten pošlý z našich srdcí spolku Milostný list tvých, dívko, tahů, A zcela vzdám se svému blahu. A jaké z obojího čtení Nabývám denně přesvědčení, To, původe těch sladkých chvílí, Mé péro tobě sdělit pílí: „Že v básních časem chvíle dlouhá, Života smeť a prosa pouhá; A naopak že v prose žije Panenská často poesie.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

666. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 31. Cos stále číst tvé dopisy mne nutí, (Josef Kuchař)
  2. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Josef Svatopluk Machar)
  3. V přístavě. (Josef Svatopluk Machar)
  4. BLAŽEJ JORDÁN SE PŘEDSTAVUJE. (Louis Křikava)
  5. XLVI. Vždy slýchám: lidé básně skládají (Vítězslav Hálek)
  6. U BÁSNÍKOVY MATKY. (Antonín Klášterský)
  7. Praedistinace. (Viktor Dyk)
  8. TÉ, KTERÁ VÍ...! (Ruda Mařík)
  9. XVI. PSANÍ OD MRTVÉ. (Petr Křička)
  10. ŠŤASTNÝ AUTOR. (Antonín Klášterský)