39. Člověk ve přírodě vládne,

Karel Marie Drahotín Villani

Člověk ve přírodě vládne, Světa pánem je náš duch, Nedbáť na meze on žádné, Mocnýtě co polobůh. Ruka naše hory láme, Do moře se pouštíme, Hvězdy dálné počítáme, Větrem vládnout zkoušíme. S přírody před silou mužnou Tajná klesne opona, Silami co chasou služnou Duch náš divy vykoná. Na jednom jen síla klesá, Jedno duch nám nemůž dát: Láska vyšší nad nebesa, Nedobytný jesti hrad. Srdceť skála magnetová – Moc se marně k němu tře; Jenom koho v přízni chová, Tomu ráj svůj otevře! –

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

167. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IX. Marje, co jsme učinili? Vodě (František Karel Drahoňovský)
  2. Na Umku básnictví. (Šebestián Hněvkovský)
  3. KRKONOŠSKÉ OVZDUŠÍ. (Irma Geisslová)
  4. Sokolu. (Emanuel Züngel)
  5. Zbyslav Velmíře. (František Dobromysl Trnka)
  6. XXXVI. V mé říši slunce nezachází (Vítězslav Hálek)
  7. 19. Sotvy že se smělší opováží (Jan Kollár)
  8. 130. Znášli hlas ten přezázračné moci? (František Sušil)
  9. 140. Od té doby, v kterou do mne vyšší (Jan Kollár)
  10. Kredo samotáře. (Jaroslav Vrchlický)